Karlovy Vary

V koloně na dálnici přicházejí neveselé myšlenky. Všichni řidiči - vedle mě, za mnou, přede mnou - jsou na tom stejně.

První setkání s Pavlišovským nebo také Úpickým řízkem může být pro nezasvěceného strávníka rozpačité. Vepřovému řízku v klasickém trojobalu totiž na talíři dělají společnost kysané dušené zelí a nadýchané houskové knedlíky.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Křehké, vláčné, tříbarevné. Chutí vám můžou připomenout známé pusinky, ale navíc tam máte těsto jako na roládu. Tu správnou kyselost dodávají řezům povidla. Zákusek od šikovné tety Magdy s nezapomenutelnou chutí upekla Jaroslava Rešová z Heřmaně.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Během staletí se vyvinuly různé typy úlů a ty úplně první napodobovaly přirozené obydlí včel – dutinu stromů – brť. Lidem, kteří vybírali med z brtí, se proto říkalo brtníci. Odtud má své jméno i medvěd brtník, který také slídil po medu lesních včel.

Plzeňská část letošního ročníku tradičního festivalu se zaměří na zkoumání a popularizaci architektonického dědictví německy mluvících architektů v Plzni, stejně jako na vliv německé (potažmo vídeňské) kultury a německy mluvících klientů a jejich interakci s českým prostředím.

V Saské kontaktní kanceláři v Praze se 12. září konala už tradiční letní slavnost. Tentokrát se tu vedle Montánní krajiny Krušnohoří prezentovalo také město Chemnitz a přilehlý region, protože Chemnitz letos získalo titul Město evropské kultury.

Lidé se mohou třást z nejrůznějších důvodů. Třes můžou způsobovat některé léky, alergie nebo neurologické problémy.

Na Studničním vrchu nad městem Jeseníkem v Olomouckém kraji vyvěrají v lesích desítky pramenů, jejichž vodu využíval k léčbě už v 19. století zakladatel vodoléčby Vincenz Priessnitz. Je možné se k nim vydat po mnoha turistických i naučných stezkách v bezprostřední blízkosti prvních vodoléčebných lázní světa – Lázní Jeseník. Celkem devět zastavení a třináct pramenů se nachází na Stezce Vincenze Priessnitze.