Plze?

Vítaným průvodcem krásami jižní Moravy je síť cyklotras pod názvem Vinařská stezka Podluží. Nabízí několik okruhů v celkové délce 130 kilometrů a prochází převážně rovinatými vinařskými oblastmi Břeclavska a Hodonínska. Na své si přijdou nejen cyklisté, ale také pěší výletníci a milovníci vína i krásné přírody.

Richard Haan spojil dva odlišné světy – operní zpěv a vytrvalostní plavání. V obou disciplínách je na špici. Je držitelem Ceny Thálie a dvojnásobným pokořitelem kanálu La Manche.

Myšlenka propojení Severního moře s Černým je hodně stará. Zabýval se jí už panovník Karel Veliký v 8. století. Tento záměr se pak předával po staletí dál a zajímal se o něj i Karel IV. A právě na Šumavě, nedaleko dnes existující obce Strážný, měla vzniknout vodní nádrž, jako součást budované vodní cesty, která měla propojit dvě moře.

K budoucímu umístění větrných elektráren se můžou vyjádřit i jednotliví občané. Na webových stránkách Plzeňského kraje můžou do pocitové mapy označit tři oblasti, kde větrníky nechtějí.

Hostem Martina Košanová, ředitelka odboru komunikace Národní knihovny České republiky. Moderuje Stanislav Jurík

Jaromír Čejka se narodil v roce 1938 v Třebíči-Borovinách. Svůj první zápas v kopané řídil v roce 1963. K roku 2025 zatím nevynechal ani jednu sezonu.

Rodák z Plzně Emil František Burian výrazně přispěl k rozvoji českého divadla ve 30. letech minulého století. Po 2. světové válce však dal svůj velký talent do služeb nastupujícího komunismu.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

On lezl po skalách, ona hrála tenis. On po ní toužil, ona ho odmítala. Láska Zdeňky a Jiřího se rodila ve skalách jako ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny a trvá už přes 50 let.

Soutěžní recept: Řezy s povidly a ořechy od Magdy podle Jaroslavy Rešové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak držet dezertní příbor? Pavlišovský řízek je krajovou specialitou.

„Dostávají se pytle na sběr odpadu, jsou připraveny rukavice a je připravena dezinfekce, aby si po skončení akce mohli umýt ruce a vydezinfikovat,“ vysvětluje organizátor akce Martin Kapr.

Do které ruky patří lžíce a do které vidlička u dezertního příboru? Co poslouží jako nůž, když si potřebujeme zákusek překrojit? Radí Ladislav Špaček.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

V koloně na dálnici přicházejí neveselé myšlenky. Všichni řidiči - vedle mě, za mnou, přede mnou - jsou na tom stejně.

První setkání s Pavlišovským nebo také Úpickým řízkem může být pro nezasvěceného strávníka rozpačité. Vepřovému řízku v klasickém trojobalu totiž na talíři dělají společnost kysané dušené zelí a nadýchané houskové knedlíky.

Františkovy Lázně se proslavily nejen svými procedurami, prameny a parky, ale také sochou Františka umístěnou v záhonech u Františkova pramene.

Křehké, vláčné, tříbarevné. Chutí vám můžou připomenout známé pusinky, ale navíc tam máte těsto jako na roládu. Tu správnou kyselost dodávají řezům povidla. Zákusek od šikovné tety Magdy s nezapomenutelnou chutí upekla Jaroslava Rešová z Heřmaně.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Během staletí se vyvinuly různé typy úlů a ty úplně první napodobovaly přirozené obydlí včel – dutinu stromů – brť. Lidem, kteří vybírali med z brtí, se proto říkalo brtníci. Odtud má své jméno i medvěd brtník, který také slídil po medu lesních včel.

Plzeňská část letošního ročníku tradičního festivalu se zaměří na zkoumání a popularizaci architektonického dědictví německy mluvících architektů v Plzni, stejně jako na vliv německé (potažmo vídeňské) kultury a německy mluvících klientů a jejich interakci s českým prostředím.