Východiska

Timur Dzhafarov je kyjevský elektronický hudebník produkující pod jménem John Object. Setkali jsme se s ním v jednu línou listopadovou neděli v kyjevském klubu Plivka. V mládí ho inspiroval zvuk minimal wave, později hrál jako klávesák, ale práce ve skupině ho podle vlastních slov nebavila. Radši dělal předělávky písní, které se mu líbily, snažil se je zrekonstruovat, a tak se učit produkci.

Vyjadřovacím prostředkem v Budapešti působící zvukové umělkyně Anny Makay je hlas. Boří však stereotypy jemného, melodického zpěvu. Její hlas se mění na něco až zvířecího, znepokojujícího. Působí ve vícero formacích, u sebe doma třeba vede amatérský ženský sbor a je polovinou dua ooo & MA'AM, které v září vydalo kazetu na novém maďarském labelu Exiles.

Etien Slavchev alias Evitceles tvoří snovou, náměsíčnou hudbu. Jeho album Imperfect Charm na Opal Tapes v něčem připomíná zamlžené, melancholické kompozice Buriala, inspirují ho ale také producenti, kteří vyjadřují ve své tvorbě silné emoce, jako třeba Arca. Příští týden na labelu Amek vychází jeho kolaborace s producentem Mytrip, chystá však také materiál pro značky jako Yerevan Tapes nebo český web Gin and Platonic.

Jeden z nejzajímavějších producentů elektronické hudby z Ukrajiny se jmenuje CHSZM a studuje politickou vědu na Karazinovej univerzitě v Charkově. Během naší cesty po Ukrajině jsme se do Charkova nedostali, a tak jsem rozhovor s Aleksejem Podatem dělal přes internet.

Ikonický je obraz aktivistek oblečených v barevných kostýmech a maskách, jak v moskevské katedrále Krista Spasitele hrají svou punkovou modlitbu. Riot Days je kniha, kterou napsala členka Pussy Riot Marija Aljochinová o této akci a jejích následcích, které vedly k jejímu dvouletému uvěznění. Kniha byla zdramatizována známým ruským režisérem Jurim Muravickým, a tak vzniklo stejnojmenné divadelní představení, které momentálně putuje po celém světě.

Oleg Puzan je ukrajinský hudebník žijící v Kyjevě, který produkuje elektronickou hudbu pod pseudonymem Dronny Darko. Setkali jsme se v jedné z restaurací populární sítě rychlého občerstvení Puzata Hata v kyjevské čtvrti Podil.

ACC Records je nový label, který vznikl jako vyústění dlouholetých aktivit Flory Pitrolo. Dlouhodobě mapuje hudbu, která vznikla před rokem 1989, nevěnuje se však pouze archivním projektům. Pitrolo působí jako rozhlasová novinářka na londýnském rádiu Resonance FM a zároveň je zanícenou hudební posluchačkou a sběratelkou.

Viktor Konstantinov je ukrajinský lo-fi punkový a surfrockový producent z Oděsy, který vydává svou hudbu pod jménem Yoro King. S Viktorem, který hudbu začal produkovat ani ne jako šestnáctiletý, jsme se setkali v Oděse a udělali si výlet po černomořském pobřeží.

Polský label Magia je jedním z nejzajímavějších úkazů na polské elektronické scéně za poslední léta. O jednom z jeho nových releasů, singlu a remixech s názvem ＼（´Ｏ｀）／, jsem si povídal s polským hudebníkem Mateuszem Olszewskim, který tvoří pod pseudonymem Zaumne.

Bohdan Konakov je ukrajinský hudebník, promotér a kulturní aktivista. Jeho aktivity však přesahují čistě hudební kontext. Zajímá ho nejen organizace parties, ale i urbanismus a veřejný prostor, tedy třeba výsadba stromů nebo záchrana historické architektury. Spolupracoval se známým kyjevským promotérským kolektivem Cxema a momentálně má vlastní seskupení ШЩЦ.

Improvizační seskupení Subprodukt tvoří čtveřice hudebníků Jurij Zavadsky, Bohdan Suprunyuk, Timur Skorbenko a Andrej Kapusta. Kolektiv z ukrajinského města Ternopil se zaměřuje spíše na okamžitý zážitek ze zvukové improvizace než na produkci skladeb.

Košický label House of Unity je jedním z mála slovenských labelů zaměřených na vydávání houseové hudby. V košické Tabačce jsem si povídal s jeho zakladatelem a producentem Davidem Varcholem, známým také pod pseudonymem Paradiso Rhythm.

S Olesií Onykiienko jsem se poprvé setkala v tmavém sklepu polosquatu EFIR v centru Kyjeva. Měla ten večer hrát, její vystoupení se však posunulo až do ranních hodin. Společně s Nikou Zenovou hrály noiseové, rytmické plochy, které svou komplexitou kontrastovaly s předcházejícími sety i rozpoložením unaveného publika.

Dvousettisícové západoukrajinské město Ternopil má bohatou experimentální hudební scénu. Kromě lidí z kultovního projektu ZSUF jsme se v něm potkali i s výtvarníkem, bohémem a producentem Tazem, jehož taneční projekt Clasps nás oslovil svou nepoddajnou energií.

Muscut je kyjevský label zaměřený na elektroniku, hauntologii, musique concréte a library music. Místo v jeho katalogu má psychedelický surf dub z Oděsy, ale i lysergická elektronika švýcarského projektu Papiro. Kromě vydávání hudby v Kyjevě také organizovali koncerty s experimentální hudbou.

Kapelu ZSUF můžeme snadno označit za matku ukrajinské experimentální scény. Vznikla krátce po roce 2000 ve městě Ternopil, kde dodnes působí. Eklektický projekt za sedmnáct let odehrál spoustu koncertů a vydal přes třicet desek.

Začínající bratislavský hudebník Adam Mészáros se pod jménem Absorver na svém konceptuálním EP Attribution věnuje tématu entropie a rozkladu věcí v čase. K hudbě se dostal už jako dítě, ale na kytaru se naučil hrát až v devatenácti. Přirozeně tíhnul k improvizované tvorbě a kytaru, se kterou nedokázal vystavět komplikovanější zvuky a struktury, časem vyměnil za elektronickou produkci a syntezátor.

Tamás Király byl módním návrhářem budapešťského undergroundu. Se svou avantgardní tvorbou zažil zlatou éru v osmdesátých letech. Už před revolucí měl přehlídky na Západě, kde byla jeho tvorba představena v kontextu návrhářů jako Vivienne Westwood.

Exiles je nová maďarská hudební iniciativa, za kterou stojí mladý promotér, student a majitel stejnojmenného labelu Erik Kolbenheyer. Inspirovala jej přednáška o posledních letech známého skladatele Bély Bartóka, který zemřel v americké emigraci nepochopen místním publikem. Exiles tak sdružuje hudebníky, kterým se navzdory talentu nedostává dostatečné pozornosti.

Štefan Kratochviľ a Noso, dva hudebníci ze slovenského Dolného Kubína, na internetu pod jménem Kráľovany zveřejňují různé útržky z terénních nahrávek, záznamů zkoušek nebo vlastní produkce. Kráľovany jsou slovenská vesnice s nejmenším počtem slunečných dnů za rok, ale pro členy projektu, pocházející z Dolného Kubína na Oravě, jsou především metaforou portálu či přestupní stanice, která propojuje globální s lokálním.