Moviezone Live Speciál

První velká hitovka svalovce z Bruselu a zároveň jeden z nejslavnějších turnajových filmů slaví letos tři křížky. Tímhle festivalem roznožek a béčkových hlášek se Jean-Claude Van Damme prokopal na mezinárodní scénu a úspěšně rozjel svou krátkou, ale výraznou kariéru akčního hrdiny z druhé cenové. A protože nás Krvavý sport zastihnul přesně v tom správném věku, sežrali jsme mu to i s navijákem. Ilegální turnaj v hongkongských kulisách má mimořádně zajímavou historii vzniku, dokonce natolik, že by z toho byl ještě napínavější film, i když asi s méně roznožkami a bez triků s cihlou. V naší relaci naštěstí uslyšíte o všem, co se stalo před kamerou i za ní.

Dneska tu máme film, který dost možná někteří z vás vůbec neznají. A ne, 48 hodin není prequel nebo spin-off 96 hodin s Liamem Neesonem. A plést si ho nesmíte ani s 48 hodinami v Paříži, což je film s Harrisonem Fordem, který ani v originále žádnou číslovku nemá, to byli jen kreativní čeští překladatelé. Původních 48 hodin z roku 1982 je příslovečný praotec buddy movies, a protože tenhle žánr milujeme, nemůžeme se o něm nezmínit. Navíc má tenhle film v rukávu ještě několik dalších prvenství.

Mrtví nebo živí, tuhle epizodu si musíte pustit. Konečně se dočkali i ti, co nám vyčítali úspornou stopáž, protože poté, co jsme ve třech (tentokrát se k nám přidal i Lukáš Grygar, který obvykle zůstává mimo záběr v pozici režiséra) dorozumbradovali nad Robocopem, pustili jsme se ještě do dvojky, trojky a nedávného remaku. I proto má tahle epizoda víc než dvojnásobnou délku. Ale co se dá dělat, Robocop nám do našich tehdy mladých duší vypálil nesmazatelnou stopu. Teď jste na řadě vy!

Ano, budeme chválit policajty. A konečně se bude oddělovat zrno od plev, protože buď jste staříci jako my a Policejní akademii znáte, nebo teď úplně tápete a možná máte dokonce pocit, že vám představujeme něco na způsob amerického Kameňáku. A já bych rád na úvod řekl, že Policejní akademie opravdu do Kameňáku trochu zmutovala. Její první díl z roku 1984 je ovšem nestárnoucí klasika, na kterou nedají dopustit jak za velkou louží, tak v Evropě.

Proč vzpomínáme na Masku právě teď? Důvodů je hned několik. Jednak kiny právě zmítají třetí Avengers a ti, kdo Marvelu příliš nefandí, se mohou obávat, že comicsy se už opravdu točí podle jednoho mustru a jak na běžícím pásu. Právě ti by si měli Masku naordinovat, aby viděli, že to jde taky úplně jinak. Dokonce tak jinak, že se dneska na tenhle film nevzpomíná jako na comivsovku, ale spíš jako na ulítlou komedii s převratnými triky a fantastickým komediantem v hlavní roli.

Pravdivé lži dokazují, jak moc se Arnie za těch pár let v Hollywoodu posunul. V Komandu byl jen chodící horou svalů a věšákem na vojenské nádobíčko. Pak se zkusil ve druhém Terminátorovi usmát (i když jen v režisérské verzi) a Cameron vytušil potenciál. Ne, tak trochu si děláme legraci, protože s nápadem natočit Pravdivé lži přišel sám Arnold poté, co viděl francouzskou akční komedii Podtrženo, sečteno. Jak moc se originál a remake liší? A jak moc se na filmu podepsal zub času? To všechno a mnohem víc zjistíte v téhle epizodě.

Na Predátora se nám vzpomínalo snadno. Ať už jde o zmíněný all-star all-muscle casting nebo o vskutku přelomové triky, Predátor zůstává v našich vzpomínkách jako vojenský macho kult i jako příkladná reprezentace jednoho z nejikoničtějších vesmírných záporáků. A možná ani ne tak záporáků, protože jak jste se dozvěděli z dalších filmů, ale mnohem spíš komiksů a videoher, predátoři jsou tu za zlé hochy tak trochu omylem. I o tom jsme si v rámci vzpomínání na osmdesátkovou klasiku povídali a samozřejmě jsme nevynechali ani plány na oživení téhle legendy.

Jednoduchá zápletka s jednotlivcem, který se ocitne v uzavřeném prostoru a musí čelit mnohonásobné přesile, se dá recyklovat pořád dokolečka. Asi bychom ji vysledovali i před Smrtonosnou past, ale Bruce Willis v tílku spustil žánrovou lavinu. A protože letos slaví třicáté výročí, rozhodli jsme se za Johnem McClanem a jeho příhodami ohlédnout.