Vltava

Moderuje Saša Michailidis.

Je držitelem dvou Českých lvů a spoluzakladatelem kapely Hm. Letos má opět nominaci za film Vlny. „Výzvou u Vln byly němé archivy. Snažil jsem se je ozvučit co nejméně, aby si je divák doplnil ve své fantazii,“ říká ve Vizitce a vysvětluje, že se dnes dá díky technologiím řešit zvuk do mikrodetailů. Jak jeho život ovlivnil pětipásmový ekvalizér? A co jsou to brunclíci? Ptá se Karolína Koubová.

Ještě jsme vědcům ani pořádně nepoděkovali za covid a už je tu nový, strašidelný výdobytek syntetické biologie. Covid jsem letos měl a děkuji neznámé laboratoři, že nám zpestřila nabídku respiračních chorob.

Původní záměr Národního divadla nasadit na repertoár antický titul vystřídal nakonec zájem o moderní adaptaci klasického mýtu. Oresteia (na motivy Aischylovy trilogie) z pera britského dramatika Roberta Ickea vypráví krutou historii rodu Átreovců jako současný detektivní příběh. Na naší první scéně se objevuje v režii Mariana Amslera.

„Není u nás v české kultuře, a vysloveně v mluveném slově, srovnatelné osobnosti. Jan Werich trčí jako král, vysoko nad všemi ostatními,“ říká režisérka a dramaturgyně Naďa Dvorská. Ví, o čem mluví: jako šéfproducentka mluveného slova v Supraphonu jí prošly rukama (a ušima) stovky hodin hercovy skvostné interpretace prakticky čehokoliv.

Saša Michailidis se ptá fotografek a vizuálních umělkyň Markéty Kinterové a Aleny Kotzmannové. Portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být získal Cenu české filmové kritiky v kategorii Nejlepší dokument. Jak se ženy dokážou prosadit v oboru fotografie? A proč už to dnes není téma? Repríza ze 30. 9. 2024.

Americký sen židovského architekta. V kinech je snímek oceněný několika Zlatými glóby. Adrien Brody na sebe opět poutá pozornost a perfektně prochází všemi náladami postavy, protipólem je Guy Pears jako mocný podnikatel. Natáčelo se mimo jiné v Budapešti a v Itálii. Film se odehrává od 40. do 70. let minulého století. Jak se tvůrcům podařilo vytvořit autentickou atmosféru a reálie této doby? A dokáže si čtyř hodinový film udržet napětí po celou dobu?

Paní Dallowayová ráno vstane, nakoupí květiny na večírek, chystá se na večer, večírek proběhne. Slavný román Virginie Woolfové pojmenovaný po titulní hrdince pojednává pod popisem banální reality o strachu z ubíhajícího času i ze života. Režisérka Anna Klimešová na jeho motivy nastudovala s herci pražského Divadla na Zábradlí stejnojmennou inscenaci. Premiéra zde Paní Dallowayovou čeká 7. února.

Je únor. Sedím v jeskyni a škvírou připomínající okno se dívám na Atlantský oceán. Jeho lámající se vlny naráží na omleté černé sopečné kameny a se zvukem připomínajícím lámání kostí se vrací zpět. Vítr buší do všeho, co mu přijde do cesty.

„Dosud jsme odehráli nejvíce tři koncerty v řadě,“ říkají Iris Hobson-Mazur a Marek Koliha ze skupiny Ida the Young, která se aktuálně vydává na ambiciózní porci téměř dvaceti koncertů. Ta je skrz Německo, Nizozemí nebo Belgii zavede na několik domácích koncertech a poté se okamžitě vydávají natočit debutovou dlouhohrající desku. Kdy spolu hráli poprvé? Jak zní jeden z objevů roku?

Saša Michailidis se ptá technického ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy, divize Povrch Jana Šurovského a šéfdesignéra skupiny Škoda Group Tomáše Chludila. Známe novou podobu tramvaje, která by měla jezdit v Praze zkušebně od dubna. Jde o soupravu ForCity Plus 52T, na konci ledna ji představila plzeňská Škoda Group. Jak se pracuje na designu tramvají? Jak skloubit technické, bezpečnostní a estetické prvky? Jak nový stroj zasáhne do tramvajového boomu v české metropoli?

Animovaný muzikál, jehož hlavním hrdinou je Kámen Osudu – už tohle zní lákavě. Navíc jde o studentský film, a víme, že právě studenti často stojí za velmi originálními a kvalitními díly. Julie Černá z pražské UMPRUM to názorně potvrzuje. Její snímek Kámen Osudu se dostal až na Berlinale, kde bude soutěžit v sekci Shorts.

S Petrem Erbesem v Národním divadle zrežírovali hru o Petru Kellnerovi. Scházeli se s lidmi, kteří ho buď osobně znali, nebo jeho podnikání komentovali. „Divadelně jsme zkoumali, jak zobrazit mlčení, neviditelnost a mediální bariéru, která kolem něj trvá i po smrti.“ Co obnáší příprava autorských projektů? A jak je ovlivnil jejich pedagog Jiří Havelka? Ptá se Karolína Koubová.

Nikdy mi Evropa nepřipadala tak malá a pevně provázaná a nikdy mi Lyon nepřipadal být více součástí téhle Evropy než v neděli, 26. ledna dopoledne, kdy byl na náměstí Carnot slavnostně odkryt památník obětem Šoa.

Jeden z vítězů kuponové privatizace a v důsledku toho i (svého času) nejbohatší Čech Petr Kellner se stal hlavní postavou nové dokumentární inscenace režisérského tandemu Petr Erbes a Boris Jedinák. Pod názvem Privatizace je od minulého týdne k vidění na Nové scéně Národního divadla. Před jaké dilema nás staví?

Saša Michailidis se ptá šéfredaktorky Divadelních novin Jany Machalické, která byla členkou výběrové komise na nového ředitele Národního divadla, a šéfredaktora časopisu Svět a divadlo Jakuba Škorpila. Martin Glaser povede od srpna 2028 pražské Národní divadlo, nahradí současného generálního ředitele Jana Buriana. Jméno vítěze výběrového řízení jsme se dozvěděli včera. Co plánuje budoucí šéf první divadelní scény? Jak zúročí zkušenosti z vedení Národního divadla Brno?

Povídání s animátorem, výtvarníkem a režisérem Davidem Súkupem, jedním z autorů celovečerního animáku Pohádky po babičce, který se už zanedlouho představí v sekci Generation Kplus prestižního filmového festivalu Berlinale.

Už po několikáté je nominovaná na Českého lva za nejlepší kostýmy, tentokrát ve filmu Vlny. „Zásadní je pro mě příběh. To, jestli se odehrává v devatenáctém století nebo v šedesátých letech, je pak další věc,“ říká mimo jiné ve Vizitce. Existují kostýmová klišé? A proč je nejtěžší obléknout obyčejného člověka? Ptá se Ondřej Cihlář.

V četných světových kulturách se objevují mýty a legendy o tajemných zemích ukrytých na nepřístupných místech, z nichž některé mohou být spíše duchovní povahy. Tyto archetypální příběhy často obsahují i myšlenku, že z těchto mysterijních sfér se může světu v těžkých časech dostat pomoci.

Saša Michailidis se ptá ředitele Kina Aero a programového ředitele Bio Oko Jiřího Flígla a ředitelky Kina Pilotů Alžběty Macolové. Distribuční společnost Aerofilms si k pražským kinům Aero, Bio Oko, Přítomnost a Světozor přidá nově i legendární kino Lucerna. Jak se tvoří dramaturgie biografů s kvalitním mainstreamem? Jak spolupracují distributoři a koordinují program ve svých kinosálech?