Vltava

Saša Michailidis se ptá hostů na chystanou generální rekonstrukci Nové scény Národního divadla v Praze. Učitelé hudební a výtvarné výchovy kritizují reformu výuky, svůj prostor ale chtějí i další umělecké a kulturní obory. Opět po čase se diskutuje o názvech stanic pražského metra a jejich případném přejmenování. U příležitosti vltavského projektu Zakázané léto jsme se věnovali cenzuře v tuzemské literatuře druhé poloviny 20. století.

Nedávno média přinesla senzační zprávu, že se ve velkém hadronovém urychlovači Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN poblíž švýcarské Ženevy podařilo vyrobit z olova – ZLATO! Je to prý jednoduché jako facka. Z atomu olova pohybujícího se téměř rychlostí světla stačí odtrhnout tři protony a pár neutronů a je to – vznikne atom zlata.

Saša Michailidis se ptá ředitele odboru dopravy MHMP Libora Šímy a architekta, urbanisty a ředitele NKP Vyšehrad Petra Kučery. Máme tu nové kolo debat o přejmenování některých stanic pražského metra. Nejblíže změně je Českomoravská, ze které by mohla být Aréna Libeň, výhledově z Vltavské by mohlo být Nádraží Bubny. Rozpory panují u teprve chystané linky metra D, radnici na Praze 4 se nelíbí např. Olbrachtova.

Jeho bratr, frontman skupiny Psí vojáci Filip Topol, by letos oslavil šedesátiny. „Umřel moc mladý, jeho tvorba mohla pokračovat,“ říká ve Vizitce a připomíná, že Filip začal velmi brzo vystupovat, roky hrál a neměl rodinný život. „Bohéma pro něj byla setrvalý stav a když se k tomu přidá alkohol, je to sebezničující.“ Kdy si připadal jako dědeček Jimiho Hendrixe? A s jakou myšlenkou napsal text, který proslavila Monika Načeva? Ptá se Ondřej Cihlář.

Ještě než zastavíš ve vsi na okraji trutnovského okresu, přelétneš pohledem titulky zpráv. Jeden tě zaujme – Zpravodajci varují před veterány z Ukrajiny v Česku. Zhasneš mobil a vystoupíš. Cesta tě vede od zchátralého hospodářského stavení kolem řady přikrčených chalup. Svažitý terén míří do údolí.

Saša Michailidis se ptá správní ředitelky Činohry Národního divadla a Laterny magiky Jolany Dvořákové a ředitele technicko-provozní správy ND Václava Peloucha. 42 let po jejím otevření se loučíme s Novou scénou ND v Praze, ale jen dočasně. Na podzim začne její generální rekonstrukce. Co všechno se musí opravit? Podaří se zachovat původní architektonické prvky i v interiérech?

Spojuje umění s terapií, pohyb lidského těla s filozofií a vědecké bádání s poezií. Dlouhodobě ji inspiruje taoistická filozofie, kterou prolnula i se svojí uměleckou tvorbou. Teď jí vychází další kniha Moudrost stromu – taoistický průvodce plynutím života. Jaké všechny informace nám můžou dát stromy? A jak se od nich inspirovat a nejen v uzemnění? Ptá se Karolína Koubová.

Populární komik Štěpán Kozub vyvolal před pár lety rozruch rasistickým vtipem o romském holokaustu, který pronesl během své pražské megashow. Následovala debata o tom, zda humor má, či nemá nějaké hranice a jak na takové vtipy reagovat.

Saša Michailidis se ptá Markéty Pastorové z Národního pedagogického institutu a předsedy Asociace učitelů hudební výchovy Milana Motla. Několik desítek škol v Česku začne od září testovat nové způsoby výuky. Reforma rámcových vzdělávacích programů se ale setkala i s kritikou. Ještě na konci dubna se protestovalo proti proměně hudební a výtvarné výchovy. Lze revidované programy nastavit tak, aby dostaly spravedlivý prostor všechny umělecké a kulturní obory?

Vltava slavná a splavná je rozsáhlý projekt Národního památkového ústavu, který má připomenout fenomén naší největší řeky. Ta je mimo jiné také evropskou kulturní cestou se spoustou krajinných zajímavostí, lemovaná hrady a zámky a s dalšími společenskými, dopravními i hospodářskými významy. Co všechno zajímavého se v projektu chystá? A k čemu přesně má řece Vltavě pomoct? Ptá se Ondřej Cihlář.

Není pochyb o tom, že navzdory nejrůznějším stěžovatelům žijeme v nejlepším ze všech možných světů. A jednou z jeho radostí je i možnost navštěvovat regionální galerie, kterých u nás není málo a jejichž program umí překvapit.

Saša Michailidis se ptá Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a šéfa akvizice Literárního archivu Památníku národního písemnictví – Muzea literatury Petra Kotyka. Na Vltavě uvádíme projekt s názvem Zakázané léto. Zaměříme se v něm na různé podoby cenzury a zákazů v umění napříč časem a tuzemským i zahraničním prostorem. A v Akcentu rozvíjíme téma zakázané tuzemské literatury.

Bolek Polívka vypráví o tom, proč se nikdy neodhodlal k emigraci, jak je důležité mít nadání pro to být šťastný a že humor je vláhou, bez které nic nevyroste.

Je jedním ze zakladatelů Divadla Vosto5 a také moderátorem Vizitky na Vltavě. S kolegyní Karolínou Koubovou mluví u příležitosti jeho narozenin o improvizaci, o hranicích humoru i vedení rozhovorů. „Snažím se neduplikovat předešlá interview našich hostů,“ říká ve Vizitce. Kdy je vtip ještě vtipný? Co když při improvizaci nic nepřichází? A jaké to je sedět na druhé straně vizitkového stolu?

Přichází léto. Už se klube, puká z vejce světla. Dny se prodlužují, světlo vítězí nad tmou. Svět se zahřívá, rozpaluje. Podle učení Rudolfa Steinera v létě duše země sní svůj kosmický sen, upadá do slastné dřímoty, a imaginuje vesmírné dálky.

Přes všechny naděje a prognózy nedošlo v západním světě k rechristianizaci. Naopak. Náboženská lhostejnost se stává běžnou realitou. „Lidé mohou žít smysluplný a šťastný život i bez náboženství,“ píše německý kněz a teolog Jan Loffeld.

Syrakusy s řeckým divadlem, Caravaggiovou Lucií a kandidátem na nejošklivější kostel světa.

Návraty do rodných míst nebývají jednoduché. Do česko-německého pohraničí se desítky let po odsunu vrací jedna z jeho tehdejších obyvatelek.

Moderuje Saša Michailidis.

Je první ženou v historii České filharmonie s definitivou ve spodních smyčcových nástrojích. Vede jen samé violisty – muže, před kterými si získala umělecký respekt. „Zvuk violy je pro mě moc příjemný. Vytváří vlny, které člověka zpomalují,“ přiznává ve Vizitce. Co přesně obnáší pozice vedoucí skupiny viol? Co pro ni znamená komorní hraní? A co nejvíc funguje na publikum? Ptá se Karolína Koubová.